Baňková terapie – ať už suchá, mokrá (s krví), s ohněm, nebo moderní vakuové metody – znovu získává popularitu v prostředí manuální terapie.

Je důležité opírat nadšení o důkazy a rozumné teoretické základy.

Baňkování je často prezentováno jako polotradiční terapie s údajným přínosem pro úlevu od bolesti, zlepšení perfuze tkání a „detoxikaci“. 

Ale co skutečně podporují vědecké důkazy?

Mechanismy

Hlavní navrhované mechanismy zahrnují:

• Změny průtoku krve a mikrocirkulace díky negativnímu tlaku (Lowe, 2017).
• Fasciální / pojivovou remodelaci prostřednictvím natažení způsobeného podtlakem (Teut et al., 2012).
• Neurofyziologickou modulaci (gate control a descendentní inhibice) (Lowe, 2017).
• Tvrzení o „detoxikaci“, která jsou z velké části nepodložena biomedicínskými důkazy (Chi et al., 2016).

Tyto koncepty zatím zůstávají teoriemi, nikoliv potvrzenými mechanismy. Například práce Lowe (2017) byl narativní přehled, nikoli experimentální studie. Více o vlivu negativního tlaku na cévní systém naleznete zde.

Co ukazují důkazy

Klinické výsledky: metaanalýzy naznačují, že použití baňek může poskytovat mírnou úlevu od bolesti u muskuloskeletálních obtíží:

• Systematický přehled z roku 2021 zjistil významnou krátkodobou úlevu od bolesti oproti žádné intervenci, avšak s nízkou jistotou důkazů (Cramer et al., 2021).
• U chronické bolesti krku baňkování zlepšilo skóre bolesti i disability oproti běžné péči (Kim et al., 2018).
• U bolesti dolní části zad byly přínosy malé a přechodné (Cao et al., 2012).

Většina studií má však metodologická omezení, včetně absence kvalitních sham (placebo) kontrol. Pokud vás zajímá, jak lze vytvořit „falešné“ baňkování, podívejte se na tuto studii.

Začlenění baňkování do praxe založené na důkazech

• Kombinovat s cvičením a edukací (Teut et al., 2012).
• Monitorovat bolest, funkci a spokojenost.
• Pečlivě vybírat pacienty – zejména ty, kteří jsou otevření doplňkovým metodám.
• Být informován – důkazy se vyvíjejí.

Závěr

V mnoha klinických situacích lze baňkování účinně integrovat do moderní manuální terapie jako doplněk cvičení a rehabilitačních cílů. Je však důležité, aby baňkování nebylo používáno samostatně výhradně pro úlevu od bolesti a aby bylo aplikováno bezpečně – např. sledováním síly podtlaku a omezením doby aplikace.

Zatímco literatura často nedoporučuje baňkování jako jedinou terapii u konkrétních diagnóz, neznamená to, že samostatná baňkovací seance pro obecné terapeutické účely postrádá hodnotu. Stejně jako masáž, může mít smysluplný terapeutický přínos.

Další zajímavé informace, data ze studií a praktické zkušenosti můžete získat na prezenčním kurzu RockPods nebo videokurzu Baňkování - moderní využití v praxi.

Daniel Lawrence. Behind the Suction: Separating Myth from Mechanism in Cupping Therapy. https://rocktape.co.uk/

Cao, H., Li, X. and Liu, J. (2012) ‘An updated review of the efficacy of cupping therapy’, PLoS ONE, 7(2), e31793.

Chi, L. M., Lin, L. M., Chen, C. L. and Wang, S. F. (2016) ‘The effectiveness of cupping therapy on pain and function in chronic neck and shoulder pain: A randomized controlled trial’, Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2016, 7358918.

Cramer, H., Lauche, R., Hohmann, C. and Dobos, G. (2021) ‘Cupping therapy for chronic pain: A systematic review and meta-analysis’, Complementary Therapies in Medicine, 56, 102606.

Emerich, M., Braeunig, M., Clement, H. W. and Lüdtke, R. (2014) ‘Mode of action of cupping—local metabolism and pain thresholds in neck pain patients and healthy subjects’, Complementary Therapies in Medicine, 22(1), pp. 148–158.

Kim, T. H., Kang, J. W., Kim, K. H. and Kim, J. I. (2011) ‘Cupping for treating pain: A systematic review’, Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2011, 467014.

Kim, J. I., Lee, M. S., Lee, D. H. and Boddy, K. (2018) ‘Cupping for treating neck pain: A systematic review’, Complementary Therapies in Medicine, 41, pp. 9–15.

Lowe, D. T. (2017) ‘Cupping therapy: An analysis of the effects of suction on skin and the possible influence on human health’, Complementary Therapies in Clinical Practice, 29, pp. 162–168.

Teut, M., Ullmann, A., Ortiz, M., Rotter, G., Binting, S., and Brinkhaus, B. (2012) ‘Safety and outcomes of cupping: Results of a prospective observational study’, BMC Complementary and

Alternative Medicine, 12, 133.
Tham, L. M., Lee, H. P. and Lu, C. (2006) ‘Cupping: From a biomechanical perspective’, Journal of Biomechanics, 39(12), pp. 2183–2193.