Skutečně zajímavou studii pomocí MRI uskutečnili dva turečtí výzkumníci, kteří se zabývali účinky kineziologického tejpování lokálně v oblasti tejpu, jakož i v přilehlých tkáních. Odůvodnění zkoumání sousedních tkání bylo založeno na základe myofasciálních kontinuit existujících v těle.
Výzkumníci regrutovali 5 zdravých žen ve věku 20 let. Před použitím kineziologického tejpu provedli MRI dolní končetiny se kotníkem ve fixované neutrální poloze. Poté přelepili tibialis anterior mírným napnutím tejpu (50% natažení) a poté o 30 minut později zopakovali MRI skeny s použitím laserových markerů k zajištění opakovatelnosti polohy subjektu v rámci skeneru. Snímky od stejných subjektů (před a po tejpu) následně překryly, aby se změřily jakékoli změny ve tkáních a analyzovaly se podle „algoritmu démonů“, dříve ověřené metody pro tento druh analýzy.
Pro analýzu tkání vědci rozdělili dolní část nohy do tří zón: první byla kůže nad tibialisem, druhou byl samotný tibialis anterior a třetí zónou byl zbytek svalů dolní části končetiny včetně gastrocnemia a soleusu. První dvě zóny byly považovány za „cílovou tkáň“ a třetí zóna byla považována za „necílovou tkáň“.
Konvoluce kůže byla evidentní a tibialis anterior vykazoval heterogenní změny s náhodnou směsí zkrácených a prodloužených oblastí. Necílové tkáně také vykazovaly „velké heterogenní deformace“, přičemž mezi subjekty byla velká variabilita. Kromě toho vědci zjistili, že v místních tkáních vytvořené deformace nesouvisely se směrem tejpování, což odporuje tvrzením, že směr aplikace tejpu je důležitý.
Co to tedy všechno znamená?
Studie potvrzuje, že v povrchových tkáních se vytvářejí konvoluce. Autoři uvádějí, že volná nervová zakončení v této oblasti jsou citlivá na tahové zatížení a tyto konvoluce mohou vést ke změně aferentního vstupu/inhibice bolesti. V tibialise se ukázaly poměrně značné ale smíšené mechanické účinky tejpu. Autoři citují předchozí výzkum, že svalová vřeténka se považují za senzory „nesprávného postavení“ tedy lokální senzory heterogenního natažení tkáně. Tento smíšený mechanický nález by mohl zvýšit nebo snížit pobídky mechanoreceptorů v různých částech svalu. Účinek tejpu na sval bude záviset na tomto vstupu do mozku a následného výstupu a jako takové nelze před aplikací tejpu předpovídat přesný fyziologický účinek.
Deformace vytvořené v necílových tkáních by mohly demonstrovat schopnost kineziologického tejpování způsobovat mechanickou interakci se svaly sousedícími s cílovým svalem nebo hluboko v něm. To může hrát roli v „neuromechanickém spojení“ v rámci celé končetiny. To znamená, že tejpy mají vliv na přilehlé svaly a dost možná ovlivňují celý kinetický řetězec. Velikost účinku na necílovou tkáň se podle studie zmenšuje s narůstající vzdáleností od aplikace tejpu.
Tato studie má několik omezení. Studie se zúčastnilo málo participantek, jednalo se pouze o „zdravé“ ženy ve věku 25,6 ± 1.8 let. Dalším omezeními je i zkoumání působení kineziologického tejpu v pasivní situaci, nesymptomatičnost participantů a nezapojení svalové aktivity. Jedná se ovšem dobrý výchozí bod, zjištění studie jsou mimořádně zajímavá pro demonstraci fyziologických účinků tejpování prostřednictvím zobrazování MRI.
Tato a podobné studie mohou sloužit jako katalyzátor pro budoucí zobrazovací studie s větším počtem subjektů a především subjektů se symptomy a může vést k lepšímu poznání skutečných fyziologických účinků, které může mít kineziologický tejp na tkáně.
Další zajímavé informace, data ze studií a praktické zkušenosti můžete získat na našich kurzech RockTape.
Pamuk, U., & Yucesoy, C.A., (2015) MRI analyses show that kinesio taping affects much more than just the targeted superficial tissues and causes heterogenous deformations within the whole limb. Journal of Biomechanics http://dx.doi.org/10.1016/j.jbiomech.2015.10.036
