Kineziologické tejpování, široce používaná technika ve fyzioterapii, vyvolala značný zájem a diskusi ohledně jejích účinků na elektromyografickou (EMG) aktivitu svalů. Tento článek se zabývá zjištěními studie a zkoumá důsledky pro fyzioterapeuty.

Třicet dva probandů bylo rozděleno do dvou skupin: 

• skupina A, ve které byl tejp aplikován ve směru od začátku k úponu svalu,

• skupina B, ve které byl tejp aplikován od úponu k začátku svalu.

V obou skupinách byla tejpována dominantní končetina, zatímco nedominantní končetina byla použita jako kontrolní. Na šlachu čéšky byla prováděna kontinuální vibrace (60 Hz) po dobu 20 min před vyhodnocením elektromyografie (EMG), což mělo za cíl simulovat krátkodobý neuromuskulární deficit. Průměrné a maximální hodnoty EMG přímého stehenního svalu byly získány během tří maximálních izometrických volních kontrakcí provedených během 5 s. Svalová aktivita byla hodnocena třikrát: před aplikací KT, bezprostředně po aplikaci KT a o 24 h později. Tato hodnocení byla provedena při 0 % (bez napětí), při 10 % (paper off) a při 75-100 % (maximální napětí) u obou skupin.

Hlavní Zjištění:

• Směr Aplikace: Na rozdíl od očekávání tato studie neprokázala signifikantní rozdíl v změnách svalové aktivity při aplikaci KT v závislosti na směru aplikace. Především se nepotvrdila tzv. inhibice svalu. Naopak při obou směrech aplikace bylo pozorováno zvýšení svalové aktivity na EMG, které byla na daném vzorku lehce vyšší u skupiny s tejpem lepeným od začátku k úponu svalu. 

• Velikost Napětí: Tento výzkum neprokázal signifikantní variace v změnách svalové aktivity při aplikaci KT s napětím 0%, 10% nebo 75%. Tyto výsledky souzní s nálezy předchozích studií, což naznačuje, že velikost napětí nemusí hrát klíčovou roli při ovlivňování svalové aktivity.

• Zdraví Jednotlivci vs. Neuromuskulární Poruchy: diskuze v literatuře stále pokračuje ohledně účinku KT na svalovou aktivitu u zdravých jedinců. Nicméně, existuje více shody, pokud jde o jednotlivce s neuromuskulárními poruchami. KT ukázala více konzistentní účinky v takových případech, ať už je porucha patologická nebo indukovaná.

Diskuze:

Výsledky naší studie naznačují, že směr a napětí aplikace KT nemají signifikantní vliv na změny svalové aktivity. To naznačuje, že fyzioterapeuti mohou aplikovat KT na základě pohodlí pacienta a praktických hledisek, aniž by to ovlivnilo její potenciální přínosy, pokud jde o změnu aktivity svalu (na EMG).

V diskuzi autoři uvádí hned 2 studie, které mají kontrastní závěry, neboť při aplikaci tejpu nedošlo ke zvýšení svalové aktivity mQF, jako v této studii. Dále zmiňují ještě studii Dolphin a kol., kteří také zkoumali aplikaci KT u čtyřhlavého svalu stehenního a ve své klinické studii nezjistili žádné rozdíly mezi skupinami. Vytvořené skupiny však byly obě s aplikací KT, aby se ověřilo, zda existuje nějaký rozdíl mezi aplikací od začátku svalu k úponu a naopak. Jejich zjištění se tedy částečně shodují s našimi, protože ani my jsme nezjistili relevantní rozdíly ve směru aplikace KT.

Dále tento výzkum zdůrazňuje důležitost použití vhodného placeba v klinických studiích s KT. Aplikace KT s napětím 0% byla v této studii shledána, jako způsob, jak zvýšit svalovou aktivitu, což ji činí nevhodnou pro použití, jako placebo. Tato poznámka může vést k lepšímu navrhování budoucího výzkumu pro zajištění přesného hodnocení účinků KT.

Závěr:

Směr a napětí aplikace možná nejsou tak důležité, jak se dříve předpokládalo, a doporučuje se tedy individualizovaný přístup na základě potřeb pacienta. Navíc je důležité používat vhodné placebo ve výzkumu KT. Ohledně zvýšení svalové aktivity najdeme ve výzkumu rozepře a proto by byl vhodný výzkum na větším vzorku probandů. Pozorovaná zlepšení v síle svalu mohla být také založena na předchozí 20 min perkusní terapii.